
N. M., Chotěnice
Stejně jako před rokem, tak i dnes se na Vás obracím jak jinak, než opět s velikou osobní prosbou. Opět bych chtěl Vaším prostřednictvím a zase opožděně, leč upřímně a ze srdce poděkovat všem pracovnicím a pracovníkům tentokrát na oddělení REHABILITAČNÍM. Jsou prostě ÚŽASNÍ BEZ VÝJIMKY VŠICHNI!!!
Už samotným okamžikem vstupu na toto oddělení se bolestí a omezenou hybností zkroušený pacient ocitá v neobyčejně milém a úsměvy prozářeném prostředí. Dostává se mu chápavého a velmi přívětivého uvítání a nadále pak i velmi ohleduplného jednání již od vstupního a velmi pečlivého vyšetření u paní primářky MUDr. Benetinové.
To je pak naprostou samozřejmostí i u následného rozcvičování, prováděného, pokud to vůbec mohu posoudit, na vysoké odborné úrovni, s neobyčejnou poctivostí a nasazením! Z jejich, troufám si tvrdit, neobyčejného úsilí, člověk doslova cítí tu úžasnou snahu a vůli pacientovi co nejvíce prospět a pomoci mu překonat nejen jeho handicap, ale pomoci mu i psychicky! Posilovat jeho sebedůvěru!
Přes množství komplikací, které jsem jim po celou dobu své rehabilitace vinou nejrůznějších zdravotních obtíží působil, jsem se setkával z jejich strany pouze s příjemným a velmi laskavým jednáním, plným pochopení a vstřícnosti, s jakou se dnes nesetkáváme zase až tak často!
Zvlášť bych chtěl poděkovat sestrám terapeutkám Kyriánové Marii, Lerchové Veronice i panu Caltovi Tomášovi. Znovu zdůrazňuji: Můj vděk patří samozřejmě všem, kdož na tomto oddělení pracují! Opravdu všem a skutečně bez výjimky! S hlubokou vděčností a úctou